Cesta Proroka Mohameda, mír s ním ﷺ
Kapitola 2/3: Počátky islámu

V náručí arabského poloostrova, ve městě Mekka, se začaly psát první stránky jednoho z nejvýznamnějších náboženských hnutí v historii lidstva. Po setkání s archandělem Gabrielem byl Mohamed, mír s ním ﷺ, povolán k velkému úkolu – šířit slova pravdy, která byla zjevena jemu samotnému, a vyzývat lidi k uctívání jediného Boha. Toto poselství, na první pohled jednoduché, ale v jeho hlubinách nesmírně revoluční, položilo základy islámu.

Mohamed, mír s ním ﷺ, se po svém prvním zjevení stával stále více přesvědčeným o nutnosti šířit zjevené poselství. Zpočátku sdílel své zkušenosti a nauky s nejbližšími – s jeho milovanou manželkou Chadídžou, mír s ní, která se stala jeho první věřící, s jeho mladým bratrancem Alím, s přítelem a ochráncem Abú Bakrem a dalšími, kteří mu byli blízcí. Tito první stoupenci, přestože byli jen malou skupinou, přijali jeho slova s hlubokou vírou a oddaností. Tím byly položeny první kameny muslimské komunity – ummy.

Jakožto prorok byl Mohamed, mír s ním ﷺ, vystaven zkouškám a protivenstvím. Mekka byla v té době městem, kde převládaly polyteistické náboženské praktiky, a Mohamedovo, mír s ním ﷺ, poselství jediného Boha se setkalo s odmítáním a nepřátelstvím ze strany mnohých mekkských vůdců. Jeho výzva k opuštění tradičních pohanských praktik a k uctívání jediného Boha byla vnímána jako hrozba pro sociální a ekonomickou strukturu města, které bylo centrem pohanského kultu a poutního ruchu.

Přes tyto výzvy Mohamed, mír s ním ﷺ, pokračoval v šíření svého poselství s neochvějnou vytrvalostí a odvahou. Jeho slova a činy byly vždy založeny na principu milosrdenství, spravedlnosti a rovnosti před Bohem, což přitahovalo stále více lidí, kteří hledali smysluplnější a spravedlivější způsob života. Počet jeho následovníků rostl, i přes pronásledování a útlak, kterému muslimská komunita v Mekce čelila.

První léta islámu byla tedy obdobím tajných setkání, modliteb v ústraní a postupného budování pevného duchovního základu. V této době Mohamed, mír s ním ﷺ, položil základy muslimské víry a praxe, včetně modlitby (salát), almužny (zakát) a postu v měsíci ramadán. Každý z těchto pilířů islámu měl posílit vazby mezi věřícími a jejich vztah k Bohu.

V těchto raných dnech se islám neprezentoval jako náboženství meče, ale jako víra srdce a ducha, nabízející novou naději a směr lidem unaveným od tradičních pohanských praktik a sociální nespravedlnosti. Mohamedovo, mír s ním ﷺ, poselství lásky, soucitu a bratrství rezonovalo s mnoha srdci a postupně tvořilo komunitu, která by překročila hranice kmenů a tříd, sjednocující lidstvo pod praporem islámu.