Významy slov Terminologie مصطلحات

Jednou z velmi opomíjenou skutečností i z řad představených. Hlavně i na  různých vyšších místech. Buď záměrně či díky nevědomosti je bohužel chybné, až katastrofické prezentování arabských slov.  Všiml jsem si několik druhů prezentování zde v české republice.

pokusím se je seřadit od nejnebezpečnějších po méně až po vhodné:

1 – buď je autorem arab, který neumí ani arabsky a ani česky.

2- nebo je autorem čech, který neumí ani česky, ani arabsky.

3- autorem je arab, který umí arabsky, ale neumí česky.

4- autorem je čech, který umí česky, ale neumí arabsky.

5- autorem je čech, který překládá z jiného jazyka než arabštiny.

6- autorem je čech, který umí arabsky i česky, ale neumí náboženské výrazy.

7 – autorem je arab, který umí česky i arabsky, ale neumí náboženské výrazy.

To je taková mírná škála, dle, které se můžeme trochu orientovat.

Konkrétní osoby, které zastávají dané pořadí nebudu zatím jmenovat, i když v budoucnu bude asi lepší, když se pro jistotu sdělí i jejich jména. Takže nás sledujte, budou zde ještě zajímavé zprávy.

Začnu u nejvíce používaného slova, mezi lidmi zde v české republice. Beru to dle médií a veřejného mínění.

1 slovo ISLÁM

slovo islám najdeme snad všude i v našem názvu webu 🙂

například věty či prezentování Islám judaismus křesťanství:  Terminologicky špatně, je to zavádějící.  Není to “ férové “ protože islám jsme nechali arabsky a judaismus i křesťanství jsme napsali česky… proč ?  Ať už k tomu vedlo či vede lidi cokoliv, říkám vám není to správné. Nepodceňujte tento výraz arabský.  V tomto případě lze použít tento správný způsob prezentování slova islám mezi českou populací. Prostě hezky pěkně česky.

Islám je česky přijmutí Boha cestou, jakou si Bůh vybral. Zkrátka Přijmutí Boha. Takže dle této skutečnosti by byla věta a prezentování

islám judaismus křesťanství takto

přijmutí Boha, judaismus a křesťanství.

Ano je to tak, i když se to nelíbí spoustu lidem, kteří nechtějí vyjevit pravdu a skutečnost jejich přesvědčení.

Takovou cestou totiž nelze slova zneužít, ale jsou srozumitelná a pochopitelná všem a hned.

Dobře, poznáme tuto skutečnost. Zajisté máme kolem sebe mnoho lidí, co již arabská slova používají a jsou naši přátelé. Ptáme se jich na islám, a možná jsou tak blízcí, že oni byli těmi, kteří se podíleli na tom, že jste přijali Boha.  Jsou dobří, a třeba mají nějakou zkušenost, ale patří do těch skupin, které jsem zde zmínil. Co dělat ? Možná jsou to lidé i z rodiny. Jak mohu oponovat mámě či tátovi, nejlepší kamarádce, kamarádovi ? Jak mohu oponovat manželovi, manželce? Není to o tom, aby se lidé neměli rádi, nebo se štvali proti sobě. Vůbec ne, ale uvědomění si svého života před samotným Bohem záleží jen na každém z nás. Buď si vyberu následovat člověka, nebo cestu Boha. A to vše může jít i rozumně v míru a přátelství, ať už je to sebevíce blízký člověk.

Například:

Je v mé cestě, kterou jsem přijal učení o tom, že máma je nejdůležitějším člověkem v mém životě, ať je jakákoliv. Ano to se v tomto učení dozvím, ale zjistím, že například patří k nějaké skupině, kterou jsem zmínil nahoře. Dál jsem v této cestě ve vztahu s maminkou, ale neučím se od mámy islám. Neučím se cestu, kterou si Bůh vybral.  Hned jsem zmínil maminku, protože jakoby všichni ostatní jsou pod ní.

Koho tedy mohu považovat v duchovním světě za mentora ? Když je prorok mír s ním mrtvý ?  Samozřejmě je to logické a jednoduché, toho, kdo splňuje podmínky ve všech bodech z hora uvedených. Najděte si Čecha, který vystudoval nejméně vysokou teologickou školu v arabštině.  A nebo, kdo umí česky i arabsky na vysoké úrovni, ale má náboženské vzdělání, ne klasickou arabštinu.

V české republice je to velice jednoduché, protože takových lidí moc nemáme.  Proč tolik lidí na výběr není se pokusím vysvětlit později.

Také cítím, že musím zmínit i příklad mešity.

Například: dozvíme se, že v tomto učení na této cestě k Bohu je místo, kterému se říká mešita. A je možné, že se dozvím, že právě mešita je dům Boha a tak je nutné k tomu přistupovat.  Což vede i k automatickému přijetí toho, že lidé, kteří jsou v mešitě, či dokonce se starají o mešitu budou mít kompetentní úroveň, jak vzdělání tak možnosti a v podstatě je mám hned zahrnout do dobrých lidí.  Vzdělání samozřejmě náboženské. No podle bodů a charakteristiky kompetentní osoby zmíněné nahoře si dokážeme sami odvodit, jestli tuto budovu založili, nebo se o ní starají opravdu kompetentní lidé.

A bude vždy jen na mě samotném, jakou cestou se vydám, kde budu sbírat informace a koho učiním jako svého vedoucího v tomto učení…..

protože, ono pokud se to stejně povede jinak, než to má být, tak to nebude vypadat dobře. Jak to může dopadnou například ?

Například:

Mnoho neshod mezi těmi co cestu přijali mezi sebou, ale ve vztahu s těmi co nepřijali. Také ve vztahu sám se sebou v této cestě. Může to dojít až tak daleko, že věřím jen sám sobě a poslouchat budu jen sám sebe a vymyslím si vlastní cestu, které rozumím jen já sám. Jenomže s tím, že se mylně domnívám že to je ta správná cesta Boha a že vlastně já jsem ten samotný, který rozumí cestě Boha ve svém životě. Já jsem ten, ten který “ mluvím “ s Bohem a Bůh  “ mluví “ ke mě. což je velmi záludné a velice nebezpečné.

Víte,  ono vede k tomu,  abych tady psal něco co nejde zastavit jen tak pro každého, kdo cítí.  Kdo má nějaké  pocity. Islám  mě  naučil  používat  srdce. Používat  svobodně  co cítím,  v rámci míru  samozřejmě.  Veškeré  pocity které  vedou k dobru  a ne k ublížení  druhému.

Možná  se prezentuje skutečnost,  jakože někdo,  kdo něco  cítí  a má potřebu se vyjádřit negativně,  ale vždycky to bude takto chápat  někdo, kdo je zaujatý.

Když  mám  možnost  někomu sdělit  skutečnost, kterou jsem zažil, prožívám stále  dál,  je to dobré  využít.  O to víc,  když  se jeví  navenek, že  se to týká  všech těch, kteří mají  něco  společného.

Jste věřící? Říkáte a říkáme,  že  ano. Ano potvrzuji, že  je Bůh ….. Stvořitel.  Tak máme  něco  společného.  Tady to já tvrdím  také .

Víte  být  Čechem a ještě potvrzovat cestu Boha,  kterou si vybral v české  republice je velice důležité a vznešené  téma.  Srdce a to je to co cítím mi velice razantně volá  po určitých krocích, které  si zaslouží můj  lid. Češi.  Můj lid jsou Češi….

Nejde spát, nejde pracovat,  nejde se věnovat  rodině, nejde mnoho věcí,  když  tyto věci  odvádí od toho co mne táhne.

Samozřejmě, že  se potýkám s mnoha různými  dedukcemi, a hlavně také řečmi  okolí dost negativními vůči tomu, abych přesvědčil  druhého  o tom, že  jako Češi máme právo  na to jít cestou  Boha a že  právě Bůh chce, aby lidé, kteří  Jeho cestu neznají  jí  poznali.

Vždyť  je to tak viditelné….. a stejně  se setkávám s tolika překážkami,  že bolest  které  se mi dostává je nekonečná.

No jo jenomže bych si nebyl tak jistý, pokud bych neměl  vedení a znalost,  které se mi díky Bohu hlavně a potom díky  mé vrdé  práci  dostalo.

Každý den jsem se učil Korán, každý  den jsem se modlil,  každý den po dlouhou  dobu utvrzujícího života  studia božího vedení co jsem absolvoval pro nás  všechny Čechy mě  potvrzuje, že si zasloužíme a že máme  právo  tady v české  republice slyšet  od Čechů  o islámu a cestě Boha. Máme  právo  na to, abychom mohli studovat učení  Boha, máme  právo na to jezdit k Božímu  domu v Mecce. A to vše  na prvním místě,  před  kýmkoliv  jiným.  A proto prosím Boha, aby všechny  ty, kteří kradou a nedávají toto právo  tomu, komu náleží,  aby jim ukázal  skutečnost.  Amin